Dolní trávicí trakt

Dolní trávicí trakt  navazuje na horní, který potravu mechanicky zpracovává a tráví.

Dolní část pak má za úkol vstřebávat živiny z tráveniny. K tomu nejintenzivněji dochází v tenkém střevě, aby se zvětšila absorpční plocha střeva, je opatřeno klky, mikrokly. Míchací pohyby zajistí kontakt tráveniny se střevní stěnou a peristaltické pohyby ji posouvají střevem.

V tenkém střevě, jeho dvou oddílech (jejunu a ileu), dlouhém cca 3-5 metrů, jsou vstřebávány elektrolyty – tedy ionty, minerály sodík, vápník, chloridy, draslík, železo, voda a také oba druhy vitamínů, tj. rozpustné ve vodě i tucích. Další vstřebávanou živinou jsou rozštěpené sacharidy. Vstřebatelné jsou pouze monosacharidy – jednoduché cukry. Konečné štěpení disacharidů probíhá na povrchu střevní buňky (enterocytu). Ani bílkoviny nepřijdou nazmar, musí být ovšem naštěpeny do podoby aminokyselin a di- či tripeptidů. Tuky (lipidy) jsou vstřebatelné jako mastné kyseliny di- či monoglyceridy, naproti tomu samotný neesterifikovaný cholesterol přímo difunduje střevní stěnou. Po průchodu tenkým střevem čeká tráveninu cesta tlustým střevem (colon ascendens, tranversum, descendens, sigmoideum, rectum). Tlusté střevo dlouhé asi 1,5 metru má za úkol formovat stolici, jež je potom vyloučena. I zde ještě probíhá vstřebávání některých komponent z tráveniny, hlavně vody a elektrolytů. Tlusté střevo je pak místem produkce vitamínu K, jenž je tvořen symbiotickými střevními bakteriemi – střevní mikroflórou. Střevní mikroflóra pomáhá trávit mnohé živiny – např. rostlinnou vlákninu, zabraňuje přerůstání patologických bakterií, plísní aj.  Poslední oddíl trávicí soustavy – rektum má pak za úkol formovat a vyloučit stolici.

Krom trávení má trávicí trakt i imunologickou funkci. Ve střevech se nalézá GALT, což je lymfatická tkáň střev. Nejvýznamnější částí je pak apendix neboli červovitý výběžek tenkého střeva.