Konečník

Poslední částí trávicí soustavy je tvořena konečníkem (rectum) s řitním otvorem (anem). Tyto struktury se nacházejí v malé pánvi, rektum je dlouho cca 12-16 cm a 4cm široké a je opatřené svěrači – vnitřní svěrač je vůli neovlivnitelný z hladké svaloviny, vnější je pak tvořen kosterním svalstvem a je možné ho vůli ovlivnit. V ampule rekta uzavřené svěračem se shromažďuje stolice, která je z těla odstraněna procesem zvaným defekace. Rostoucí náplní se stěny konečníku rozšiřují a stahové receptory (nervová zakončení) ve stěně konečníku napomohou relaxaci vnitřního hladko-svalového análního svěrače, který není ovlivnitelný vůlí. Současně je zajištěn stah vnějšího vůli ovlivnitelného análního svěrače, který je inervován ze sakrální (křížové) pleteně.

Tyto procesy spustí tzv. myenterický reflex, díky němuž jde signál až do esovité kličky (sigmoidea) a dojde ke vzniku silné peristaltické vlny a posunutí obsahu dále do dolní části střeva a do konečníku. Prvním nutným krokem, jak vyplývá z napsaného, nutným pro úspěšnou defekaci je uvolnění vnitřního svěrače, bez toho se proces zastaví. Během samotného procesu defekace se zapojují i svaly hrudníku, bránice, svaly břišního lisu a také svaly pánevní.

Ve vztahu k defekaci jsou velmi časté dva typy poruch – zácpa, snížení frekvence defekace, a naproti tomu inkontinence (neudržení plynů a stolice).

Již ve vyšších partiích trávicího systému zmíněná Crohnova choroba a ulcerózní kolitida může postihnout rektum a konečník.

Další velmi častou nemocí postihující rektum a anální otvor jsou hemoroidy – vnitřní a vnější. Výjimkou potom nejsou ani drobné i větší řitní trhliny, jež jsou značně bolestivé. Mezi další patologie patří i abscesy, píštěle a polypy konečníku. Nesmíme zapomenout ani na možný prolaps rekta, výhřez, kdy sliznice konečníku vyčnívá z řitního otvoru.

Nejzávažněji jsou potom nádorové změny rekta. Naštěstí jsou snadno diagnostikovatelné, v nižších stádiích, a tudíž i možnost úplného uzdravení je vyšší.