Slepé střevo

Slepé střevo (cékum) tvoří vak, který se nachází v pravé jámě kyčelní, jeho červovitým výběžkem je apendix (pendeo, viset), jenž měří asi 5‒10cm. Slepé střevo je spojnicí mezi poslední částí tenkého střeva – ileem a vzestupným tračníkem. Ileum je od céka odděleno tzv. Bauhinovou (ileocékální) chlopení. Cékum je dlouhé cca 6–8 cm a podobně tak široké cca 6–7,5 cm.

Známější částí slepého střeva je apendix – červovitý přívěsek, který se nepodílí na trávení či vstřebávání potravy, můžeme ho spíše řadit mezi orgány imunitního systému, jelikož se v něm, stejně jako na jiných místech střeva tvoří agregáty lymfocytů. Je součástí tzv. lymfatické tkáně střev GALT (gut associated lymphoid tissue).

Jeho poloha v dutině břišní je velmi variabilní. Rozeznáváme 6 poloh apendixu, srovnáno dle četnosti výskytu:

  1. Pelvická (pánevní) – apendix je umístěn mediálně od céka a zasahuje do malé pánve.
  2. Retrocékální – apendix je uložen za cékem a volným koncem míří vzhůru, tedy směrem kraniálním.
  3. Ileocékální – apendix se nachází mediálně od céka, kde prochází rovnoběžně s dolním koncem ilea.
  4. Laterocékální – apendix se nalézá zevně od céka, jeho volný konec směřuje vzhůru, kraniálně.
  5. Subcékální – apendix je uložen pod cékem.
  6. Praecékální – apendix je lokalizován před cékem, jeho volný konec směřuje kraniálně.

Tyto části tlustého střeva jsou často postihovány různými záněty specifickými i nespecifickými. Nejznámější je pak akutní zánět apendixu, který je nutné okamžitě chirurgicky řešit. Existují i formy chronického zánětu. Slepé střevo může být postiženo také polypy, může dojít k jeho přetočení a v obou případech pak ke zhoršení střevní průchodnosti, kterou je opět nutné lékařsky řešit.